|
|
Využití včelích produktů v kosmetice
Kobza, Martin ; Bednář, Michal (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice využití včelích produktů zejména v emulzní kosmetice. Cílem této práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na jednotlivé včelí produkty, jejich vlastnosti a možnosti jejich využití v kosmetice. Mezi včelí produkty patří med, včelí vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. V této práci jsou uvedeny vlastnosti jednotlivých včelích produktů, jejich použití, možnosti stanovení kvalitativních vlastností jednotlivých produktů a způsoby aplikace těchto produktů do kosmetických výrobků. Včelí vosk se používá při výrobě rtěnek, krémů a masťových základů tzv. mastných krémů. Mateří kašička se aplikuje do pleťových vod, výživných mlék, pleťových masek, rtěnek, nočních krémů, vlasových vod, hydratačních přípravků atd. Včelí med se používá do sprchových gelů, mýdel, tělových mlék a do hydratačních krémů. Propolis se přidává do pleťových krémů, mlék, pleťových vod, šampónů, tyčinek na rty, mýdel a také do ústních sprejů. Pyl má z kosmetického hlediska významný obsah vitaminů, aminokyselin a dalších látek v přirozené formě. Tyto látky jsou důležité pro výživu, regeneraci a hydrataci lidské kůže. Včelí jed je používán ve farmaceutických přípravcích, jako jsou léčivé krémy a masti.
|
|
|
Stanovení hydroxymethylfurfuralu v medu
Dohnalová, Barbora ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Med je cenná potravina přírodního charakteru, která může být předmětem falšování za účelem vyššího zisku. Jednou metodou při odhalování tohoto falšování může být stanovení hydroxymethylfurfuralu, jehož vznik je podpořen zahříváním. Teoretická část práce se zabývá druhy medu, jejich vznikem a možnostmi jejich falšování. Dále je popsán HMF, jeho výskyt, využití a metody pro jeho stanovení. Praktická část je věnována popisu experimentu jako je příprava vzorků, jejich měření a vyhodnocení. Při stanovení HMF v medu byla využita metoda HPLC (vysokoúčinná kapalinová chromatografie), kterou lze stanovit i velmi nízké koncentrace. Vzorků pro experiment bylo pět, z toho čtyři přímo od včelaře a jeden z obchodního řetězce. Všechny vzorky mezi sebou byly porovnány z hlediska obsahu HMF. Největší koncentrace HMF byla stanovena ve vzorku komerčně dostupného medu. V medech od včelaře se obsah HMF se stářím medu zvyšoval. Obsah HMF ve všech medech odpovídal Vyhlášce č. 76/2003 Sb.
|
|
|
Využití včelího pylu jako bioindikátoru stavu životního prostředí
Marečková, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Pesticidy a jejich nadměrné používání vede ke znečištění životního prostředí. Nedodržování pokynů pro jejich použití nesprávné postupy likvidace nevyužitých přípravků a obalů od nich vedou ke kontaminaci vod, půdy a také k otravě zvířat a užitečného hmyzů. Včela medonosná je nejužitečnější tvor na naší planetě. Bez opylování rostlin by nejen neexistovalo kvalitní zemědělství, ale byla by nepředstavitelná existence rostlinné říše tak, jak ji lidstvo zná a využívá. Proto byla vytvořena pravidla, která se snaží chránit tyto užitečné tvory před neuváženým používáním pesticidů. Cílem této práce bylo ověření možnosti využití včelích produktů jako bioindikátorů životního prostředí. V pylu a v medu bylo hledáno pět účinných látek, které byly obsaženy v pesticidech použitých při ošetření poli v Tasovicích. Vzorky pylu a medu byly zpracovány metodou QuEChERS a SPE, jako finální analytické metody bylo vyžito plynové chromatografie spojené s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Determination of honey authenticity and adulteration by anion exchange chromatography
Ždiniaková, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
The purpose of this thesis is to determine the quality and composition of honey for the investigation of its botanical origin by analyzing a broad carbohydrate profile in honey. Honey is a natural product of high quality and due to its high consumption and market value it is also prone to adulteration. In order to facilitate the identification of fraud in honey and identify adulterants originating from sugar syrups, oligosaccharides and polysaccharides based on maltodextrins were analyzed. The theoretical part describes the chemical composition of honey and the main principles of the applied instrumental technique. It provides a literature overview of existing analytical methods for the determination of carbohydrates present in honey as well as for the detection of adulteration. The main characteristics of adulteration and authenticity are defined, including the legislative aspects and description of common type of adulterants. The experimental part includes the different steps followed in order to develop and optimize the chromatographic conditions and parameters of the electrochemical detector for the determination of carbohydrates and maltodextrins (oligosaccharides and polysaccharides) in honey samples. The analytical technique applied was high-performance anion-exchange chromatography (HPAEC) coupled with pulsed amperometric detection (PAD). The analytical methods were validated in terms of linearity, dynamic range, analytical limits, precision and trueness. The applicability of the analytical methods was successfully evaluated by the analysis of authentic and adulterated honey samples of different botanical origin collected by EU Member-States.
|
|
|
Studium antimutagenních vlastností vybraných druhů medů
Lichnová, Andrea ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na studium antimutagenních účinků vybraných druhů medů a propolisu. V medech byly analyzovány látky podílející se na antimutagenním a antioxidačním účinku. Dále byl sledován vliv dlouhodobého skladování na změny obsahu těchto aktivních látek. Antimutagenní aktivita byla testována pomocí jednobuněčného eukaryotického systému - kvasinkového kmene Saccharomyces cerevisiae D7. Aktivní látky byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP/HPLC/UV-VIS, HPLC/PDA a on-line LC/MS. Nejvyšší hodnoty antimutagenního účinku a současně nejvyšší stabilita hodnot byla nalezena u více druhů směsných květových medů, u řepkového medu, medu z eukalyptových a pomerančových květů a u medu medovicového. Medy získané v obchodní síti vykazovaly většinou nižší hodnoty antimutagenity než medy pořízené u včelaře. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů byl změřen u medu s přídavkem mateří kašičky, nejmenší u akátového medu. Nejvyšší obsah celkových flavonoidů vykazoval pohankový med a med z eukalyptových květů. V průběhu skladování dochází k významným ztrátám obsahu celkových polyfenolů (50-70 %), kdežto obsah celkových flavonoidů je velmi stabilní a v průběhu skladování se obsah téměř nemění. Medy s vysokou hodnotou antimutagenity obsahují také vyšší obsah polyfenolů, především flavonoidů a vysokou hodnotu antioxidační aktivity. V průběhu skladování došlo celkově k nepříliš významným změnám obsahu většiny aktivních látek, med tedy lze považovat za potravinu, která si zachovává po delší dobu své pozitivní nutriční vlastnosti.
|
|
|
Využití aktivních látek medu v kosmetice
Balášová, Patricie ; Langová, Denisa (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce byla zaměřena na přípravu a charakterizaci extraktů a liposomů s obsahem aktivních látek z vybraných typů medu s cílem aplikovat tyto extrakty v kosmetických přípravcích. Extrakce aktivních látek z vybraného materiálu byla v průběhu práce optimalizována, přičemž za nejvhodnější organické rozpouštědlo pro extrakci byl zvolen diethylether. U všech extraktů byl sledován obsah celkových polyfenolů, cukrů a antioxidační aktivita. U finálních vzorků pak byl sledován i obsah flavonoidů. Extrakty byly dále enkapsulovány do liposomů, u nichž byla především sledována antioxidační aktivita, velikost a stabilita. Extrakty a liposomové částice byly následně aplikovány i do kosmetických přípravků. Byly připraveny krémy a gely, u kterých byl sledován jejich antimikrobiální účinek vůči kmenům Serattia marcescens a Micrococcus luteus. U gelů byl prokázán antimikrobiální účinek, a to především na kmen grampozitivní bakterie – Micrococcus Luteus. Z tohoto důvodu byl zvolen ještě jeden testovací kmen – Propionibacterium acnes. Na závěr byly vybrané liposomy testovány z hlediska jejich bezpečnosti při kontaktu s humánními buňkami, imortalizovanými keratinocyty HaCat. Nebyl prokázán žádný cytotoxický účinek připravených liposomů a testované materiály je tím pádem možné využít v aplikacích do kosmetiky proti akné.
|
|
|
Kontrola nešetrného zahřívání medů pomocí technik HPLC a MAS
Radvanová, Tereza ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Med je oblíbenou přírodní potravinou. Tekutý med bez známky krystalizace je na trhu mnohem žádanější, proto se podrobuje tepelnému ošetření, aby došlo k rozpuštění vytvořených krystalů. Vystavení medu vysokým teplotám může způsobit chemické změny látek obsažených v medu a vznik nežádoucích reakčních produktů. Zahříváním medu v něm může vznikat 5-hydroxymethylfurfural a dochází ke snižování aktivity enzymu diastázy. V této bakalářské práci byl v 11 medech sledován obsah 5-hydroxymethylfurfuralu pomocí techniky HPLC-MS a aktivita enzymu diastázy pomocí komerční metody Phadebas s následnou analýzou pomocí MAS. Analýzou byl zjištěn nadlimitní obsah 5-hydroxymethylfurfuralu v 5 vzorcích medu a 1 vzorek nesplnil požadavek na minimální aktivitu enzymu diastázy. Obsah 5-hydroxymethylfurfuralu v medu dobře koreloval s hodnotou aktivity diastázy (r = 0,612).
|
|
|
Využití analytických metod a chemometrie k ověření geografické autenticity medu
Marková, Lucie ; Křikala, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je ve své teoretické části zaměřená na proces výroby medu, jeho složení a způsoby jeho falšování, či nedodržování požadavků na kvalitu. Experimentální část pak popisuje metody, pomocí kterých byly shromážděné vzorky zkoumány. Byly sledovány tyto parametry: obsah vybraných sacharidů a organických kyselin, prvkové složení, stanovení sušiny, titrační kyselost a vodivost. Naměřená data byla využita pro vyhodnocení, zda se české medy svým složením nějak liší od zahraničních. Výsledek statistické analýzy ukázal, že obsah vápníku, mědi a glukózy se v medech z ČR a ze zahraničí významně lišil a tyto parametry mohou být využity pro posuzování geografického původu medu. Celkové vyhodnocení však vedlo k nedostatečnému rozlišení vlastností tuzemských a zahraničních medů. Účinnost rozlišení by mohla být zvýšena analýzou více vzorků a stanovením více parametrů. Nakonec byly některé vybrané parametry diskutovány, zda výrobce dodržel požadavky na kvalitu medu vyplývající z platné legislativy.
|
|
|
Stanovení aktivních látek v medu
Jelénková, Zuzana ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na stanovení biologicky aktivních látek v medu. Bylo analyzováno 26 vzorků medu, 1 vzorek propolisu a 1 vzorek mateří kašičky. Medy byly stočeny v letech 2006 a 2007 a zakoupeny v maloobchodní síti, ve specializovaných prodejnách a přímo u včelaře. Vzorky byly analyzovány pomocí metod titračních a spektrofotometrických, metodou RP-HPLC a metodou LC/MS. Studie byla zaměřena zejména na analýzu antioxidantů. Z antioxidantů byly analyzovány tyto skupiny: flavonoidy, katechiny, karotenoidy, vitaminy. Pro ověření kvality medu byl ve vzorcích stanoven obsah hydroxymethylfurfuralu. Průměrné hodnoty celkové antioxidační kapacity se pohybovaly v rozmezí (12,75-137,49) mmol .100 g-1. Průměrné hodnoty celkových polyfenolů se pohybovaly v rozmezí (8,51-61,34) mg .100 g-1 a průměrné hodnoty celkových flavonoidů se pohybovaly v rozmezí (0,75-6,04) mg .100 g-1. Z flavonoidů medy obsahovaly (41,83-585,10) g .100 g-1 rutinu, (9,30-313,40) g .100 g-1 myricetinu, (6,05-171,90) g .100 g-1 luteolinu, (3,19-436,37) g .100 g-1 quercetinu, (2,10-242,66) g .100 g-1 apigeninu, (0,15-105,12) g .100 g-1 kaempferolu a (0,07-17,52) mg .100 g-1 naringeninu. Z katechinů bylo v medech změřeno (5,98-310) g .100 g-1 katechinu, (17,77-486,29) g .100 g-1 epikatechinu, (0,18-64,90) g .100 g-1 katechin galátu a (0,59-140,56) g .100 g-1 epikatechin galátu. Z lipofilních látek medy obsahovaly nejvíce tokoferol - (29,20-8531,17) g .100 g-1. Obsah kyseliny askorbové se pohyboval v rozmezí (0,65-4,65) mg .100 g-1. Obsah hydroxymethylfurfuralu se pohyboval v rozmezí (0,26-4,06) mg .100 g-1. Jeden výrobek nevyhověl normě. Metodou LC/MS byl v lesním medu detekován luteolin, naringenin, protokatechinová kyselina, kávová kyselina a p-kumarová kyselina, v květovém medu navíc pak kyanidin a pinocembrin. Nejvíce biologicky aktivních látek obsahovaly medy jednodruhové, nepatrně méně pak medy květové smíšené a medy lesní. Nejméně biologicky aktivních látek obsahovaly medy akátové.
|
|
|
Výrobní cena medu u zájmových a profesních chovatelů
Chalupa, Vojtěch
Bakalářská práce se zabývá porovnáním průměrné ceny medu u zájmového a profesního chovatele na území ČR za období deseti let se započítáním všech aspektů nákladů, které profesní a zájmový chovatel, dále SUB1 a SUB2, musí zpracovat. Jejich následným porovnáním a přepočítáním bodu zvratu v případě, že chovatel nedosahuje ziskovosti. V úvodu práce jsou uvedeny základní informace, které obeznámí čtenáře se základním rozdělením SUB1, SUB2 a se základními informacemi týkajících se včelstva a medu. Nadcházející části práce se zabývají základním popisem fungování včel, složení a kvality medu, falšováním medu, stavu trhu s medem a popisem SUB1 a SUB2 a jejich činností. Dále jsou výsledky hospodaření SUB1 a SUB2 porovnány a vyhodnoceny. Cílem práce bylo za pomocí porovnaných výsledků posoudit výnosnost a výhodnost jednotlivé hospodářské činnosti kdy je výsledným produktem, pouze med. Dochází k detailnímu porovnání nákladů za účelem zjištění co nejpřesněji se blížící průměrné nákladové ceně 1 kilogramu medu.
|
host ::
RSS.